úterý 9. července 2013

Švédsko 2: Jak jsem potkal losici

Ne, Peťa mě nezbila, jen jsme byli nějakou dobu bez internetu, případně pak bez času :-) Cyklovýlet dopadl vcelku dobře, ale pro příště vím, že je lepší si pustit nahlas mp3ku, abych neslyšel neustálé nadávání na to, že kolo je úplně na h***o a podobné věci...

Cyklovýlet měl i světlé keškochvilky
Těch dalších pár dní mlčení jsem strávil převážně v lese a u počítače. Revize (no vlastně dost dělání nové)
mapy je zajímavá zkušenost - zvlášť ve Švédsku. Jednou jsem si takhle spokojeně mapoval, cvakl si do GPSky jeden orientační bod, nakreslil to na desku, zvedl hlavu a málem se pos**l! Spatřil jsem před sebou takového přerostlého jelena, kterému chyběly parohy. Z pozdějších diskuzí jsem vydedukoval, že to byla losice, případně "malé" losátko. Nevím, kdo z nás dvou měl větší strach, ale byl jsem to já, kdo zbaběle první vycouval. Dokonce jsem ani nepořídil foto. Příště to snad už zvládnu.

Druhá část, která mi tu vyplňuje čas - běhání - teď bohužel musí na chvilku ustoupit. Minulý čtvrtek se mi povedlo na mapáči zakopnout, spadnout a kolenem trefit jediný kámen široko daleko. Ale je to stále lepší, teď v úterý byl dokážu chodit tak, abych nevypadal jak úplný kripl a dokonce si dávám v klidu i schody, zvláště eskalátory :)

V neděli jsme si dali krátký výlet do centra, pobrat pár keší a projít se po molu...

Peťa na molu

S Nykopingem v pozadí...
Cílem na zbytek týdne je doléčit si kolínko, abych byl schopný aspoň klusat... Přece jenom jsem tu přijel trošku potočit a ne se tady už úplně rozpadnout. Ikdyž varianta rozpadnutí vypadá spíš reálněji. Kolínko je letos už třetí zranění, které mě přibrzdilo/zastavilo v trénování. Snad už letos poslední...

Zároveň přidáváme gratulaci juniorům k nádherným výsledkům na JWOCu a budem dál koukat na WOC.