pondělí 27. června 2016

Analýza MČR KT

Je pondělí večer po závodech. Žádnou díru do světa jsem o víkendu neudělal. Pravda, pro takového plážového povaleče, jako jsem já, je 20 místo na MČR uspokojivé, ale chtěl jsem ještě o kousek výš. No co, nemá smysl plakat nad rozletým mlíkem a raděj se kouknem na to, proč to tam nahoře dopadlo, jak to dopadlo.


První kontrola po startu nebyla žádná pohodová zahřívací, ale hned prověřila mapovou techniku. Ti nejlepší chodili postup přímo, pod srázy a na hřbítek. Nabízela se i varianta běžet nad hustníkem a kontrolu dohledat shora, ale byla ztrátová – o nějakých 10 vteřin.


Hned na druhé kontrole udělala řada favoritů poměrně velkou chybu. Šéďa, Džoncek nebo Píkej tady ztratili kolem minuty. Stačilo přitom v seběhu správě držet směr a pohlídat si dohledávku.


Postup na třetí kontrolu byl poměrně jednoduchý. Stačilo se dostat za hřeben a najít tam ten správný srázek. To se těm všem favoritům povedlo.


Cesta na čtvrtou kontrolu byla přes první náročnější kamenný povrch. Základem úspěchu bylo pohlídat si správnou výšku. To se nepovedlo Baieříkovi či Škodíkovi, kteří na dohledávce ztratili minutu.


Krátký technický postup na pátou kontrolu měl být jen o přiměřeném stoupání ve světle zeleném lese. Ňuf měl příliš energie a vystoupal moc vysoko, musel pak na kontrolu klesat a nechal na ní 15 vteřin. Podobnou ztrátu měl aj Džoncek.


Následoval další technický postup. V zásadě volba, jestli prokličkovat skalní masív přímo, nebo jej oběhnout lehce spodem. Varianta spodem byla u Dýma nejrychlejší ze všech, naopak zde ztrácí cenné vteřinky Pája Kubát, který zvolil přímou variantu.


Sedmá kontrola přinesla první výrazně delší postup a zároveň také několik variant. Jako nejrychlejší se nakonec ukázala varianta zprava, kterou šel Dým. Varianta úplně zleva znamenala něco přes půl minuty ztrátu. Ještě víc pak “kličkovací” varianta, kterou vyzkoušel Baieřík.

 Další dva postupy byly opět technické – ve skalách. U obou platilo to, že nejrychlejší varianta je přímá. Na prvním z nich ztrácí výrazně Baieřík, který obíhá kopec zprava. Na druhém pak mírně ztrácí Ňuf, který na kontrolu zvolil obíhačku zleva po pěšině.



Desátá kontrola byla jedna z jednodušších. Základem bylo oběhnout skály po pěšince a včas odbočit do svahu vpravo. UPDATE:  Pár vteřin zde ztrácí Dým, který na odběhu z kontroly běží po pěšině na špatnou stranu.



Kontrola s pořadovým číslem jedenáct prověří schopnost přesného klesání všech závodníků. Necelá polovina startovního pole na tuto kontrolu chybuje. Závodníci nabíhají vpravo od kontroly a zastavuje je až úzká bažinka. Dým zde ztrácí na nejlepší 1:40 min! Dvanáctá kontrola byla poměrně jednoduchá skrz světle zelený les.


Následoval poměrně dlouhý postup nabízející volby převážně stopy. Nicméně se dalo využít cesty v půlce postupu či paseky za hustníkem. Důležitým faktorem bylo zpomalení na dohledávce a její precizní provedení. Jak vidno z mezičasů či analýzy GPS zařízení, chybovala zde celá řada favoritů. 


Po dlouhém postupu na třináctou kontrolu následoval další dlouhý postup. V jeho realizaci bylo důležité překlopýtat kamenné pole a ve druhé půlce nastoupat pod skály. Dohledávku pak značně zjednodušoval skalní masív za kontrolou. Z GPS analýzy lze vyčíst, že začátek postupu bylo lepší více narovnat.

Následovaly dva stoupací postupy skrz kamenné pole. Na obou trochu ztrácí Dan Hájek. Z obou kontrol si nepohlídal odběh a v součtu to bylo skoro 50 vteřin chyb.

Po kamenné ťukačce následuje poslední dlouhý postup s volbou. Výrazně zde ztrácí Chlup, který volí levou variantu. Ale ani varianta zprava nebyla bezztrátová. Nejlépe se jeví středová varianta. Šéďa tady na některé ze svých soupěřů naběhne víc jak 30 vteřin


Poslední těžší postup na tři kontroly před cílem nabízí drobné chyby některých favoritů. Jan Šedivý si zde chybou definitivně “pojišťuje” páté místo, naopak Miloš Nykodým jde čistě a vrací se zpět do hry o medaile.
Závěřečné 3 postupy jsou už jenom transportní do cíle. Na závěr malé srovnání dvou nejlepších závodníků. 
Z analýzy je vidět, že Ňuf získával cenné vteřinky nad Pavlem Kubátem fyzickou silou. Naopak v místech, kde každý realizoval jiný postup (stopu), získával Pavel Kubát.


A trochu toho servisu kolem:
Jo a moje dojmy? V sobotu mě po startu dost překvapilo, že první 4 kontroly byly pochoďák. Jenom mě uklidňoval pocit, že to musí chodit pěšky všichni :) Až na dvě kontroly se mi dařilo chodit podle taktiky - raděj pomalej a bez chyb! V neděli jsem pak občas trošku riskoval, což se zpravidla moc nevyplatilo. No a postupem času mi začalo docházet. Bohužel mě zezadu nedojel nikdo, kdo by mě trochu potáhl...

Foto: Kade (www.kade.cz)

Naopak pozitivní je, že celý červen se mi dařilo. Jak sprint u štafet, tak béčka minulý týden se vyvedly! Takže krom nedělního finále by to mělo znamenat posun rankingem kousek nahoru. Víc se uvidí po akádě :)

úterý 31. května 2016

EOC 2016 - Z pohledu NC

Tak je to za námi - konečně! 3 roky příprav, nervů, běhání po lese, chození po arénách, sezení v autě, sezení u počítače a sezení v hospodě.
A jak že to začalo? Pro mě už brzo, velmi brzo. Dnes 3 roky. To jsem dostal od Aljoši podklady ke zpracování prezentace kandidatury. Týden jsem si s tím hrál, než vylezlo něco použitelného.

Původní přehledová mapka, kde se mělo běhat :)
Pak si tak matně pamatuji, že jsme diskutovali nad tím, kdo by mohl být správným stavitelem na EOC na kterou disciplínu. Trošku se nám to průběžně měnilo, ale nakonec zůstalo 7 statečných, kteří se své práce zhostili.

Já, jakožto národní kontrolor, jsem měl za úkol hlavně les. Aby tratě dávaly smysl, nebyly moc krátké nebo dlouhé a hlavně, aby byly kontroly férové a jasné.

První dva roky byly víceméně jenom o práci od počítače. Hodiny strávené nad návrhy tratí, které se ke mně dostaly už profiltrované od Dana Wolfa. Ten měl - jako šéf stavitelů, stavitel sprintů (Q+F) a zároveň šéf roznašečů - fakt nezávidění hodnou pozici. Během těch dvou let jsme spolu provolali mnoho hodin, během kterých jsme se snažili usměrnit stavitele tak, aby na longu byly volby, na middlu se nechodilo na náhodu, ve sprintu nebyly nachytávky a aby měly štafety v rámci možností férové farstování. Jak se nám to povedlo, tak to už víte. Něco bylo rychlejší, něco pomalejší. Hlavně u middlu a finále longu byly časy vypočteny tak, aby byly reálné i v nehezkém počasí, se kterým se počítalo, ale nepřišlo. V případě dešťů by mohl být long delší klidně o 5-8 minut, stejně tak i middle.

V roce 2014 jsme si udělali s pár dalšími pořadateli výlet do Portugalska na EOC, abychom zjistili, jak se to má dělat. Odlétali jsme až pár dní po zahájení závodů, a tak jsme už podle kvality online centra tušili, že to nebude úplný top. No, realita ještě předčila očekávání. Celé ty závody byl takový jeden nepovedený pouťák :)

V posledním roce jsem se už i podíval do lesa, kontroloval jsem umístění kontrol, později pak štítků. Abych se přiznal, tak jsem si za jednoho slunného dne dost šáhl, když jsem kontroloval long Q+F. Ještě že je v oblasti dost potoků!

video

Při jedné z kontrol jsme provedli i noční obhlídku kolonády. Přece jenom se poslední říjnový den stmívalo už dost brzo...


Plánování úvodní části sprintu. Původně tam měly být kamery, které by to celé dělaly ještě těžší
A nakonec přišel den D, den příjezdu na závody. Pátek odpoledne před sprintovýma štafetama. Bylo potřeba rychle doladit poslední detaily na team official's meeting. První meeting se tradičně protáhl. Nicméně jsme ho ustáli se ctí a mohli si dát pořadatelskou schůzku a doplánovat poslední detaily transportu do území zubatých žab. Já vyfasoval dodávku plnou kosmonautek. Ale co, aspoň jsem po cestě neusnul.
Mimochodem, klobouček Boubelovi (Martin Lžíčař), že si je zvládl všechny zmanageovat. Donutit je sedět x hodin v lese a moc nezavazet závodníkům, to chce autoritu (a jedno kinder vajíčko :))

Hned na prvních závodech nás s Dannem zvládla Anička vyfotit :)
Sprintové štafety byly na úvod supr, všechno klapalo a já dokonce stihl sem tam sledovat přímý přenos v televizi s vynikajícím komentářem Olafa!
A zbytek týdne už tak nějak setrvačně fungoval. Ona už to byla taková každodenní rutina. Probudit se, snídaně, cesta do karantény, cesta na předstart, (případná výpomoc dopravy závodníků a trenérů na předstart), cesta na start, cesta do arény. Řešení případných problémů. (v mezidobí oběd).  Vyvěšení konečných výsledků, čekání na complainy, potvrzení ofiko výsledků. Cesta na ubytko, večeře, doladění TOMu, TOM, pořadatelská schůzka, řešení detailů dalšího dne s jednotlivými úseky, 1 hodina ráno, spánek...

Pozdní večer a probírání detailů na další den

Jedna pro Ticháčka, ja jeho super prezentování na TOMu a rozjetí banketu 

Jo, celý EOC jsem dospával další 3 dny. Ale určitě to stálo zato! Byla to perfektní nová zkušenost. Kdo nikdy nic na obdobné pozici nepořádal, tak nepochopí :)

Závěrem bych rád poděkoval těm, se kterými jsem nejvíc spolupracoval a makali stejně, případně výrazně víc jak já:

Aljoša (předseda organizačního výboru): Hlava celé akce. Hlavně díky jeho zkušenostem z předchozích akcí bylo plno věcí jednoduchých

Dann (šéf stavitelů, stavitel sprint Q+F): Stavitelsky jsme si sedli, takže koordinace skvěle fungovala. A díky němu vím, že Vodafone mě po 65 minutách hovoru odstřihne a že Trailový kontroloři jsou super!

Kenia (technický ředitel): Jo, tak tuhle pozici bych fakt nechtěl dělat. Netuším, jestli někdy v průběhu EOCu spal. Zpravidla chodil s mobilem u ucha a řešil "průsery"

Víťa Khýn (šéf arén - ve finále ale největší dříč): Lepší nevědět, kolik desítek tun materiálu během samotných závodů přenesl z bodu A do bodu B.

Ti ostatní, skoro 300 lidí. Utekli na týden z práce, ze školy. Makali jak černí, zešedivěli :) Jenom díky těm všem jsme to mohli celé uspořádat!

video
Skvělé shrnující video z díly Petra Hostaše (link na video v plném rozlišení: https://www.facebook.com/eoc2016jesenik/videos/1548400228798559/)


Takže ještě jednou, DÍKY

neděle 7. června 2015

Parný víkend u Třebíče

Minulý týden na štafetách jsem se konečně pěkně rozběhal a ještě v neděli odpo jsem si říkal, že přihlášení do elity zas nebude takový trest. Pondělní probuzení mě však trošku zkazilo plány. Při jednom z mála štafetových seběhů jsem šlápl do nějaké ďoury a trochu si převrátil koleno. Moje fyzioterapeutka mi na to dala vynikající mastičku a naordinovala neběhání a že o víkendu by to mohlo být použitelné. Bylo... a nebylo. Koleno bylo v klidu (navíc bylo pro jistotu zatejpované), zradilo však přetížené lýtko... a vedro, hrozné vedro, pekelné vedro.
Start v sobotu čtvrt hoďky před druhou nevěstil nic dobrého, teploměr ukazoval ve stínu něco kolem třicítky a Vysočinské lesy propouštěly hříšně moc paprsků. Výsledkem byl pěkný Černý Petr :)

K1: Proběhnu loukou a pak po průseku skoro na kontrolu... Ups, on to není průsek, ale plot (zásek na minutu)

A tak to pokračovalo závodem dál a dál... 

Na K4 přišel kope(če)k, únava, chůze, radost z občerstvovačky na K5
K5: Radost z občerstvovačky odešla, další byla až na K17 (dle časů vítěze po dalších 35 minutách, pro mě po 50 min :))
K6-11 Vezu se s Matějem Kamenickým, aspoň trošku vzpruha, pak mi ale Matěj utíká
K12-13 Punková pasáž... číňani rozsypali do mapy čaj a stavitel někam mezi zrnka prdl kontroly... jooo, to bylo v lese nadávek
K15-17 Trocha seběhu, gelík s příchutí koly (fuj, to byl hnus) a občerstvovačka. Navíc jsem objevil, že bude ještě další!
K20 Nekonečný postup. Červené pasáže ukazují, kde jsem byl součástí chodeckého klubu. Stehno už úplně tuhé. Pravá noha by běžela, levá se nechá táhnout...
K25 Blíží se cíl a vidina vody v cíli. Předbíhá mě Pavlík Brlica, který mě hecuje, ať se potáhnu s ním. S díky odmítám. O mínu později podobná akce s Nogou. Tomu jen řeknu, ať pohne zadkem a Pavlíka docvakne. 
CÍL Bublinková voda, fuj, hnus. Nepitná voda, nebudu riskovat. Pivo? Řídím, řada, tak nic

Trocha navigačních problémů dom a hurá na vyhlídku pěkného vysočinského middlíku. Příjde, nepřijde? Kdo ví?

Víme, my všichni, co jsme tam byli. A my, co jsme byli i v sobotu, jsme věděli, že ne všechny bílé lesy budou tak úplně bílé, stejně tak i zelené pasáže. No, výběr byl nicméně náhodný, tak bylo potřeba riskovat. 
Noha byla docela v pohodě, vedro bylo furt stejné, ne-li větší. No, nenadělám nic. Zkoušel jsem to fičet. Dobrý nápad, jen koukat na buzolu. Hned na dvojku se dvakrát vysekám o zbytky plotu, ale fičím dál. 

Osmička přinesla první zásek. Hledání pseudomelioračky ve fekálním zeleno-zeleném hustníku nic moc. Spolu s volbičkou na desítku to vyústilo v to, že mě dojel Víťa Bravený. Fyzicky jsem měl (dle mého soudu) trošku navrch, ale mapově to bylo trápení. Asi dvakrát nebo třikrát jsem Víťu trhl, ale ten mě vždycky dojel. Poslední zbytky šancí aspoň na průměrný výsledek jsem pohřbil na K20, kde jsem ve fekálu (podle gps asi jenom ještě ve štafách?) potkal nějakou bažinku v otevřeném prostoru, co nebyla v mapě. Řekl jsem si, že jsem moc nízko, a tak jsem šel kolem vody hore kopcem... Pak jsem pochopil, že to asi nebylo správně. Řádně naštván jsem se přesunul k oplocence, od které jsem to pak dohledal. Následující kopec jsem si pak šáhl na zbytky sil, trochu se opálil na louce a snažil se tvářit na doběhu inteligentně :)


anicka24rajče.net
Aničce patří díky za fotku

Jo a ještě nedělní výsledky